Cookies pomáhají k vaší spokojenosti. Používáním stránek souhlasíte s ukládáním těchto souborů na vašem zařízení. Nastavení můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče. Více informací naleznete v sekci Ochrana osobních údajů.


Blog
Merino vlna - mýty nebo fakta?

O funkčním oblečení z merino vlny všichni jeho výrobci svorně tvrdí, že je prodyšné, příjemné, reguluje vlhkost a zabraňuje zápachu. Jedná se jen o dobře promyšlený marketingový tah nebo je opravdu merino vlna materiálem k nezaplacení?

Merino vlna je již po staletí vyhledávaným a používaným ryze přírodním materiálem. V současní době se řádným výzkumem jeho vlastností a širokému spektru uplatnění věnovala řada lékařských a vědeckých institucí, které prováděly výzkum tohoto přírodního super vlákna. 

Pro zvídavé pár odkazů, které vypovídají o jeho jednotlivých vlastnostech:

Merino vlna je vysoce prodyšná a reguluje vlhkost.

  • Australian Wool Innovation, “Breathability” nd Web. 2013.
  • Alan, Don, and Will. “Comfort and Moisture Transport in Lightweight Wool and Synthetic Base Layers.” BackpackingLight.com. Np, Web. 2005
  • Li, Y., Holcombe, BV, Apcar, F., “Moisture buffering behaviour of hygroscopic fabric during wear”. Textile Research journal, 62: 11, 619-27. 1992
  • Massie,DS, Mehta,PN,”Moisture transport properties of underwear fabrics”. Ilkley, Yorkshire, UK, International Wool Secretariat, Technical Centre. 1980
  • Onions, WJ, “Wool. An Introduction to its properties, varieties, uses and production”. Interscience Publishers: 46-63. 1962

Merino vlna pomáhá regulovat teplotu těla.

  • CSIRO, "Wool and Warmth", np, nd Web, 2013
  • CSIRO, "Wool garments generate warmth in cool, damp conditions" Np, nd Web, 2013
  • CSIRO, "Wool for Active Sports: Comfort and Performance Advantages" Np, nd Web, 2013
  • Laing, RM, Sims, ST, Wilson, CA, Niven, BE, and Cruthers, NM, “Differences in wearer response to garments for outdoor activity”, University of Otago, Ergonomics, 1-19. 2007
  • Collie,SR, NAGJohnson., “The benefits of wearing wool rather than man-made fibre garments”. Lincoln, Christchurch, New Zealand, 1998
  • Bakkevig, MK, Nielsen, R. “Impact of wet underwear on thermoregulatory responses and thermal comfort in the cold”. Ergonomics, 37, 1375-89. 1994
  • Pessenhofer, H., B.Kohla, et al. “Influencing energy readiness and thermal regulation of humans during physical stress on a bicycle ergometer by clothing made from various textile materials” Physiologiches Institut, Karl-Franzens Universitat. 1991
  • Stuart, IM, Schneider, AM, Turner, TR, Textile Research Journal, 1989
  • Holcombe, BV “The thermal insulation performance of textile fabrics”, CSIRO. 1987
  • Holmer, I., “Heat exchange and thermal insulation compared in woollen and nylon garments during wear trials”, Textile Research Journal, 55: 9, 511-8. 1985
  • Leeder, J. “Wool-Nature's Wonder Fibre”, Australasian Textile Publishers. 1984
  • Holcombe, BV, Hoschke, BN, “Dry heat transfer characteristics of underwear fabrics”. Textile Research Journal, 53, 368-74. 1983
  • Rodahl, R., Giere, A., Staft, PH, Wedin, B. “A physiological comparison of the protective value of nylon and wool in a cold environment, in A. Borg and JH Veghte (eds.), “The Physiology of Cold Weather Survival” (AGARDReportNo620) 53-8. 1973
  • Rodwell, EC, Renbourn, ET, Greenland, J., Kenchington, KWL, “An investigation of the physiological value of sorption heat in clothing assemblies” .Journal of the Textile Institute, 56,624-45. 1965
  • Pierce, FT, Rees, and WH, Heat transfer through moist fabrics. Journal of the Textile Institute, 37,T181-204. 1946

Merino vlna je antibakteriální a potlačuje zápach.

  • Aebi-Magee, J. “What Makes, Wool So Special?”, Wool Revolution. Np, nd ,Web. 2013
  • Adams, S., “IMerino ::.” Np nd , Web , 2013.
  • Burling-Claridge,GR, Odour production inactive sportswear. WRONZ Confidential report. 1998
  • McQueen, RH, Laing, RM, Brooks, HJL, Niven, BE, “Odour intensity in apparel fabrics and the link with bacterial populations”. Textile Research Journal, 77, 449-56. 2007
  • McQueen, RH, Laing, RM, Wilson, CA, Niven, BE, and Delahunty, CM, 2007.”Odor retention on apparel fabrics: Development of test methods for sensory detection”. Textile Research Journal, 77,645-52. 2007

Merino vlna je měkká, hypoalergenní a pomáhá lidem s citlivou pokožkou a ekzémy.

  • Mistiaen, P., Jolly, DJ, McGowan, S., Hickey, MB, Spreeuwenberg, P., Francke, AL Medical Journal of Australia, 193, 638-641. 2010
  • Spelman, L., Queensland Institute of Dermatology (QID). 2012
  • Manfredi, S., Tonin, C., “A respiratory and allergy survey in textile workers employed in early stages of wool processing”, G. Ital, Med. Lav. Ergon, 2293), 236-40. 2000
  • Hatch, KL, and Maibach, HI (1985), “Textile Fibre Dermatitis”, Contact Dermatitis, 12, 1-11. 1985
  • Fischer, AA, “Contact Dermatitis”, 2nd Edition, Lea and Febiger, Philadelphia, 135. 1973

Merino vlna zlepšuje spánek u kojenců.

  • Chin-Moi Chow Dr, University of Sydney Faculty of Health Sciences. 2006
  • Umbach, KH, Journal of the Textile, 77:3, 212-222. 1987
  • Dickson, PR, Medical Journal of Australia, January 21, p87-89. 1984
  • Scott, S., Lucas, P., Cole, T., and Richards, M., The Lancet, October 29, p1014-1016.1983
  • Powley, M., Nye, P., and Buckfield, P. The Lancet, May 3, p979- 980. 1980
  • Scott, S., and Richards, M., The Lancet, May 12, p1028. 1979

Merino vlna je přírodní zpomalovač hoření a má UV faktor 30+.

  • CSIRO, "Flame resistance of wool", Np, nd Web, 2013
  • Gambichler, T., Rotterdam, S., Altmeyer, P., Hoffmann, K.,“Protection against ultraviolet radiation by commercial summer clothing: need for standardised testing and labelling”, BMC, Dermatology, 1: 6. 2001
  • Hilfiker, R., Kaufmann, W., Reinert, G., and Schmidt, E., Textile Research Journal, 66: 2, 61. 1996

Kouše vlna z ovce?

Jeden z nejčastěších dotazů na vlněněné oblečení je:

To přece musí kousat!

 

Kdysi babiččiny svetry pravděpodobně ano. Zpracování vlny však urazilo dlouhou cestu. Ovčí vlákno může mít totiž tlouštku větší než 32 µm. Pro zajímavost, tlouštka lidského vlasu se pohybuje obvykle mezi 42-95 µm. Technologie třídění ovčího vlákna je proto jedna z nejdůležitějších inovací ve zpracování ovčí vlny. Nesetříděné vlákno je totiž vhodné na koberce než na oblečení. A i proto mohly svetry od babičky nepříjemně kousat.

Vlákna jsou nyní precizně tříděna dle velikosti. Merino vlna v našich výrobcích má tlouštku pod 19 µm. Díky tomu jsou měkké, příjemné a nekoušou.  A u většiny výrobků používáme ještě kombinaci s elastanem pro ještě větší komfort, pružnost a trvanlivost.

Merino vlna nekouše.

Jedinná ovce, před kterou byste se měli být ostražití před pokousáním, je tahle:

 

pastedGraphic.png

Vytvořeno systémem www.webareal.cz

Y2YyZjk1